Co znamená ardirebbe v Italština?
Jaký je význam slova ardirebbe v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat ardirebbe v Italština.
Slovo ardirebbe v Italština znamená odvážit se, opovážit se, odvážit se, troufnout si, dovolit si říct, opovážit se říct, mít odvahu. Další informace naleznete v podrobnostech níže.
Význam slova ardirebbe
odvážit se, opovážit se(udělat něco nestydatého) (dokonavé sloveso: Vyjadřuje časově ohraničený děj (např. odjet, naučit se, sníst).) Non oso entrare in quella stanza senza bussare. Neodvážil bych se vstoupit do jeho kanceláře bez zaťukání. |
odvážit se, troufnout si(udělat něco nebezpečného) (dokonavé sloveso: Vyjadřuje časově ohraničený děj (např. odjet, naučit se, sníst).) Nessuno di loro osò salire sul treno fantasma. Ani jeden z nich se neodvážil (or: si netroufl) nastoupit do vlaku duchů. |
dovolit si říct, opovážit se říct
Il giovane manager osò dire che il cliente preferito del capo stava frodando l'azienda. Mladý manažer si dovolil říct, že šéfův oblíbený klient podvedl společnost. |
mít odvahu(nebát se) Se hai il coraggio di sognare, tutto è possibile. Pokud máš odvahu, je možné všechno. |
Pojďme se naučit Italština
Teď, když víte více o významu ardirebbe v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.
Aktualizovaná slova Italština
Víte o Italština
Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.